PRAHA — Sezóna začíná! Blíží se léto a Vltava pomalu ožívá. Šlapadla, pramice, parníky a čluny. Na romantické vyjíždky vyráží kdekdo a na řece tak začíná být skutečně rušno. Nabídka je navíc skutečně široká.
Lucie Hrdá
Vltavě ale kralují především parníky. Za 420 korun nabízejí například celodenní výlet Praha – Mělník a zpět nebo za tři stovky Praha – Slapy a zpět. Kdo nechce paty z metropole vystrčit, nemusí. Pražská paroplavební společnost jezdí í do pražské zoo nebo jen tak vyhlídkově po historickém centru. Kdo chce něco extra, může na parníku poobědvat nebo povečeřet. Cena takového zážitku se pohybuje od 640 do 740 korun. Vedle parníků ale Vltavu brázdí i motorové lodě nebo čluny První všeobecné čIunovací společnosti. Díky plochému dnu se tyto lodě dostanou i do mělkých míst, kam parníky nemůžou. A tak je možné obdivovat třeba poslední dochovaný oblouk Juditina mostu z roku 1162. Trasa nazvaná Pražské Benátky nabízí za 270 korun nádherné výhledy na hlavní město a opravdové historické skvosty.
Střípky z historie pražské paroplavby
Vltavská paroplavba má svůj počátek na konci roku 1864. František Dittrich, tehdejší náměstek primátora a přední pražský obchodník se dřevem, tehdy začal prosazovat její projekt. Rychle získal dostatečný počet majetných Pražanů a založil akciovou společnost. Už v dubnu roku 1865 akcionáři rozhodli, že se nově založená společnost bude jmenovat »Pražská společnost pro paroplavbu na řece Vltavě«. První loď dostala jméno »Praha«. Vyplula koncem května roku 1865 na trase Praha - Štěchovice. Letos to bylo přesně 140 let.
Už příští rok byl postaven další parník »Vltava«. Ten pak spolu s »Prahou« zajištoval pravidelné linky mezi hlavním městem a Zbraslaví, která tehdy ještě zdaleka nebyla součástí české metropole, a městečkem Štěchovicemi. Zájem o plavbu po Vltavě byl mezi lidmi stále větší. Zatímco v roce 1884 přepravily oba parníky 167 000 osob, o pět let později, v roce 1889, to bylo už 740 00 cestujících. »Praha« a »Vltava« už nestačily. Nedalo se nic dělat, počet plavidel bylo potřeba zvýšit. Parníků i parníčků na řece začalo rychle přibývat.
Vltavě ale kralují především parníky. Za 420 korun nabízejí například celodenní výlet Praha – Mělník a zpět nebo za tři stovky Praha – Slapy a zpět. Kdo nechce paty z metropole vystrčit, nemusí. Pražská paroplavební společnost jezdí í do pražské zoo nebo jen tak vyhlídkově po historickém centru. Kdo chce něco extra, může na parníku poobědvat nebo povečeřet. Cena takového zážitku se pohybuje od 640 do 740 korun. Vedle parníků ale Vltavu brázdí i motorové lodě nebo čluny První všeobecné čIunovací společnosti. Díky plochému dnu se tyto lodě dostanou i do mělkých míst, kam parníky nemůžou. A tak je možné obdivovat třeba poslední dochovaný oblouk Juditina mostu z roku 1162. Trasa nazvaná Pražské Benátky nabízí za 270 korun nádherné výhledy na hlavní město a opravdové historické skvosty.
Střípky z historie pražské paroplavby
Vltavská paroplavba má svůj počátek na konci roku 1864. František Dittrich, tehdejší náměstek primátora a přední pražský obchodník se dřevem, tehdy začal prosazovat její projekt. Rychle získal dostatečný počet majetných Pražanů a založil akciovou společnost. Už v dubnu roku 1865 akcionáři rozhodli, že se nově založená společnost bude jmenovat »Pražská společnost pro paroplavbu na řece Vltavě«. První loď dostala jméno »Praha«. Vyplula koncem května roku 1865 na trase Praha - Štěchovice. Letos to bylo přesně 140 let.
Už příští rok byl postaven další parník »Vltava«. Ten pak spolu s »Prahou« zajištoval pravidelné linky mezi hlavním městem a Zbraslaví, která tehdy ještě zdaleka nebyla součástí české metropole, a městečkem Štěchovicemi. Zájem o plavbu po Vltavě byl mezi lidmi stále větší. Zatímco v roce 1884 přepravily oba parníky 167 000 osob, o pět let později, v roce 1889, to bylo už 740 00 cestujících. »Praha« a »Vltava« už nestačily. Nedalo se nic dělat, počet plavidel bylo potřeba zvýšit. Parníků i parníčků na řece začalo rychle přibývat.